Obec Sazená

Josef Lev (1832-1898)
Narodil se v Sazené 1. května 1832. Od útlého dětství krásně a rád zpíval, na příklad na kůru kostela v sousedním Chržíně. Skromný, hudebně bohatě nadaný a přičinlivý hoch přidal později ke svým vlastnostem ještě lásku ke své vlasti a českému divadlu. V roce 1854 se vydal do Vídně, kde byl angažován do sboru dvorní opery. Pro mladého pěvce to bylo období těžkého strádání, ale bohatých zkušeností. Ve Vídni zůstal deset let. Do Prahy se vrátil v roce 1864 a již 14. října vstoupil poprvé na českou scénu prozatímního divadla s takovým úspěchem, že byl okamžitě angažován. Mladého umělce si povšiml i Jan Neruda a mezi oběma vzniklo přátelství, které se ještě více utužilo, když se Neruda přestěhoval ke Lvovi, u něhož pak bydlel plných deset let. Jemu pak připsal svoji knihu „Žerty hravé i dravé“.
Josef Lev se těšil dlouhá léta i z upřímného přátelství Bedřicha Smetany, který mnohou operní árii psal přímo pro něho. Později psal přímo pěvci: „Kéž ještě jednou, jen jedinkrát mohl bych slyšet ten Váš hlas …! Ale jinak jsem rád, že jsem hluchý …“.
Umění Josefa Lva vysoko oceňoval i Antonín Dvořák, který pro něho přikomponoval do své opery „Šelma sedlák“ nádhernou árii: „Kdo jest, jenž slovo to vypoví …“.
V roce 1866 se Josef Lev šťastně oženil a byl vzorným manželem a starostlivým otcem sedmi dětí.
Josef Lev vytvořil na českém jevišti přes sedmdesát stěžejních rolí a slavil u diváků zasloužené úspěchy. Odmítal výhodné nabídky ze zahraničí, ale za svoji věrnost českému divadlu se vděku nedočkal. Divadlo, kterému zasvětil život, musel opustit předčasně s trpkostí v srdci. Bezohledná výpověď hluboce zasáhla do rodinného života umělce a byla i příčinou smrti jeho milované manželky.
Přes pokročilý věk se Josef Lev ještě jednou oženil a po boku o 34 let mladší manželky prožil několik šťastných let.
Zemřel 19. března roku 1898.

O tom, že Josef LEV patřil mezi opravdu nejvýznamnější osobnosti Národního divadla, se můžete sami přesvědčit, když Zlatou kapličku navštívíte.  V hlavním foyer na 1. balkóně jsou umístěny busty velikánů českého divadla - jako byl V.K.Klicpera, J.K.Tyl, B.Smetana, A.Dvořák, Z. Fibich, J.Zeyer - a mezi nimi na čestném místě je i sochařská podoba Josefa Lva od akademického sochaře Bohumila Vlčka.